Ochrana zaměstnaných matek

Cílem legislativy na ochranu zaměstnaných matek je zajistit co nejlepší ochranu zdraví těhotných a kojících žen.

Zákon na ochranu pracujících matek (Mutterschutzgesetz – MuSchG) platí pro všechny (budoucí) matky, které jsou v pracovním poměru, tj. také pro domácí pracovnice, pracovnice v domácnostech, zaměstnankyně vykonávající zaměstnání malého rozsahu, učnice v učebním poměru a za určitých předpokladů také pro žákyně/studentky středních škol a studentky vysokých škol.

Aby zaměstnavatel mohl dodržet ustanovení na ochranu zaměstnaných matek, měla by mu zaměstnankyně oznámit, že je těhotná, spolu s uvedením pravděpodobného dne porodu, jakmile se o těchto skutečnostech dozví. V době těhotenství a 4 měsíce po porodu požívají zaměstnankyně zvláštní ochranu před výpovědí. Nepřípustná je rovněž výpověď po potratu, k němuž došlo po dvanáctém týdnu těhotenství.

Budoucí matky (tj. těhotné zaměstnankyně) mohou v době posledních 6 týdnů před očekávaným porodem pracovat pouze na výslovné vlastní přání. Po porodu platí zákaz výkonu práce v trvání 8 týdnů, resp. 12 týdnů v případě předčasného porodu nebo porodu dvojčat či vícerčat. V případech předčasného porodu ze zdravotních důvodů nebo jiných předčasných porodů se ochranná doba pro matky prodlouží po porodu o tu část doby, kterou zaměstnankyně nemohla uplatnit před porodem.

Bylo-li u dítěte zjištěno do 8 týdnů po porodu zdravotní postižení, může matka požádat o prodloužení ochranné doby z 8 týdnů na 12 týdnů.

Mimo všeobecnou ochrannou dobu stanovuje zákon na ochranu pracujících matek v zájmu ochrany těhotných zaměstnankyň a jejich budoucích dětí všeobecný zákaz výkonu určitých prací (např. práce v úkolové mzdě, v pásové výrobě, práce přesčas, v neděli nebo v noční době) a individuální zákaz výkonu určité práce na základě lékařského potvrzení. Pro práci v době od 20 hod. do 22 hod. bylo zavedeno povolovací správní řízení.

Na ochranu žen před finanční újmou, která by jim mohla v této době vzniknout, upravuje zákon na ochranu pracujících matek různé dávky v mateřství:

• peněžitá pomoc v mateřství,
• příspěvek zaměstnavatele k peněžité pomoci v mateřství během ochranné doby pro matky,
• odměna za práci v případě zákazu výkonu práce mimo ochrannou dobu pro matky (tzv. ochranná mzda v těhotenství a mateřství – Mutterschutzlohn)

Zaměstnavatel je povinen oznámit těhotenství příslušném orgánu vykonávajícímu dozor (státní úřady inspekce práce a BOZP nebo úřady pro živnostenský dozor). Zaměstnavatel musí zaměstnávat těhotnou nebo kojící zaměstnankyní během těhotenství a po porodu a zároveň uzpůsobit její pracoviště včetně strojů, nástrojů a přístrojů tak, aby zaměstnankyně byla dostatečně chráněna před ohrožením jejího zdraví. Při posuzování rizika musí zaměstnavatel brát ohled na mimořádnou potřebu ochrany ženy-zaměstnankyně a jejího dítěte.

Orgán vykonávající dozor v případě pochybností objasní, zda konkrétní pracoviště a konkrétní pracovní podmínky mohou vést k ohrožení těhotné nebo kojící zaměstnankyně. V případě nejasností nebo s případnými dotazy se na něj může obrátit zaměstnankyně i zaměstnavatel.

Pokud žena z důvodu všeobecného nebo individuálního zákazu výkonu práce před začátkem nebo po ukončení ochranné doby zcela nebo částečně přeruší výkon své práce, nemusí se i přesto obávat, že utrpí finanční újmu. I nadále bude dostávat přinejmenším svůj průměrný výdělek (ochranná mzda v těhotenství a mateřství). Platí to také v případě, když zaměstnavatel převede zaměstnankyni na jinou přijatelnou práci, takže bude muset vykonávat jinou činnost.

Více informací na toto téma najdete na bmfsfj.de/bmfsfj/service/publikationen/leitfaden-zum-mutterschutz/73756